Hosté 21. ročníku festivalu Tvůrčí Afrika
Gaël Octavia
Gaël Octavia je dramatička, prozaička, filmařka a malířka. Narodila se ve Fort-de-France na
Martiniku, v současné době žije v Paříži. Její život je rozprostřen mezi uměním a
matematikou. Je vystudovaná inženýrka a za sebou má mj. kariéru v telekomunikacích. Psala
také do populárního matematického časopisu Tangente. Nebo stála v čele mediálního
oddělení pařížského Matematického Fondu. Ve své umělecké tvorbě se zabývá např. tématy
sociálního vyloučení, diskriminace žen, rodinnými vztahy či migrací. V roce 2003 si její první
hru Le Voyage (Cesta) vybral pro čtení ve svém avignonském divadle Chapelle du Verbe
Incarné Greg Germain. Její následující hra Congre et homard (Mořský úhoř a humr) vybrala
porota guadeloupského sdružení Textes en Paroles, propagující karibské texty. Tato asi její
dosud nejslavnější hra byla uvedena v roce 2011 v Avignonu a vydal ji v edici textů
ETC_Caraïbe nakladatel Emile Lansman. V Avignonu byly také uvedeny další její hry, např.
Cette guerre que nous n´avons pas faite (Válka, kterou jsme nevedli) či Rhapsodie. Tvůrčí
Afrika letos představí hru z roku 2017 Grizzly, s níž se autorka dostala do finále Prix Annick
Lansman. Text do češtiny přeložila Míla Janišová. Gaël Octavia je však nejen uváděná
dramatička, ale také oblíbená prozaička. V nakladatelství Gallimard jí letos vyšla už třetí
kniha. Po románech La Fin de Mame Baby a La Bonne histoire de Mathilde Démétrius je to
kniha šestnácti povídek L´étrangeté de Mathilde T. Některé ze jmenovaných děl si budete
moci koupit přímo během autorčiných pořadů.
vystudovala literaturu a genderová studia. Od roku 2023 je
studentkou dramaturgie na ENSATT. Čerpá z feministických, dekoloniálních a
environmentalistických textů, například angažovaných autorek a básnířek Audre Lorde,
Baptiste Morizot a Malcolm Ferdinand. Klíčové pro ni bylo setkání s Peterem Brookem, který
si ji vybral jako svoji asistentku při zkoušení inscenace Shakespearových ohlasů, v nichž
Mélissa Mambo Bangala nakonec sama hrála. Její originální hra Dictionnaire de la rouille
(Slovník koroze) získala v roce 2023 Prix ETC_Caraïbe. Tvůrčí Afrika představí její text
Hush, Friolerito v překladu Arpine Sahakyan.
Mélissa Mambo Bangala
Linda Mitram
Linda Mitram absolvovala grafickou školu Studio M Marseille a výtvarnou školu Campus
Caribéen des Arts de Martinique. Fotografii si vybrala jako způsob svého vyjádření. Zabývá
se však také dalšími výtvarnými formami, např. sochařstvím, krátkým filmem, kresbou. Její
kolekce fotografií s názvem Essaie sur le Nu masculin (Pokus o mužskou nahotu) byla
vystavena v Tropique Atriu, národní scéně ve Fort-de-France. Linda Mitram je také divadelní
fotografkou. Na Tvůrčí Africe představí v Praze a Brně svoji sérii fotografií s názvem Littoral
(Pobřeží).
Emile Lansman je belgický novinář, pedagog, specialista na africkou a quebeckou literaturu,
neúnavný organizátor kulturního života, nakladatel. V roce 1989 založil vlastní nakladatelství
(Lansman Editeur), které získalo velké renomé nejen v Belgii, ale v celém frankofonním světě
především svou soustavnou péčí o vydávání divadelních textů a prací s autory nejen z Evropy
a Severní Ameriky, ale také z Afriky. Z původně neznámých autorů, jejichž texty Emile
Lansman vydal, se někteří posléze proslavili; jako např. Gao Xingjian, nositel Nobelovy ceny
z roku 2000, či Sony Labou Tansi, Koulsy Lamko nebo většina afrických autorů, jejichž hry
vyšly v edici Současná hra Divadelního ústavu, a které festival Tvůrčí Afrika od roku 2002
pravidelně představuje českému publiku a čtenářům, včetně letošního hosta – Érica Delphin
Kwégoué. Emile Lansman byl hostem Tvůrčí Afriky už v roce 2009. Nyní přijíždí jako host
podruhé, a to u příležitosti oslav 35. výročí vzniku jeho nakladatelství a dlouholeté vzájemné
spolupráce s Tvůrčí Afrikou.
Emile Lansman
Eric Delphin
Eric Delphin Kwégoué je herec, režisér, dramatik a také bývalý raper. Dosud napsal asi
dvacítku her. Jeho první skutečně uznávaná hra se jmenuje L'ombre de mon propre vampire
(2008, Stín mého upíra), a vznikla z pocitu zmaru a deprese. Život před sebevraždou autorovi
zachránila jóga a divadlo. Ovlivnilo ho setkání s dokumentárním divadlem. Do té doby psal
pouze fikce, od té chvíle se však rozhodl věnovat pouze dokumentárnímu divadlu. Tak
vznikla i jeho poslední hra À cœur ouvert, která získala Prix RFI 2023. Tento thriller věnoval
kamerunskému novináři a rozhlasovému moderátorovi Martinezi Zogovi, který za to, že
informoval o vládní korupci v Kamerunu, byl unesen a posléze zavražděn. Martinez Zogo
nebyl prvním ani posledním novinářem, který byl v Kamerunu takto chladnokrevně zabit.
Proto mnozí uprchli ze země, kde se již necítili bezpečně. V Kamerunu ostatně nežije ani sám
autor, svůj druhý domov našel ve Francii. Některé jeho hry narazily na odpor režimu v rodné
zemi. Takový byl osud dramatu Out (2013) o homosexualitě, která je v Kamerunu nelegální a
tvrdě pronásledovaná, nebo textu La ménopause du quotidien (2020, Každodenní menopauza)
o dvaačtyřicetileté vládě prezidenta Paula Biyi. V rámci Tvůrčí Afriky představíme
monodrama Taxiwoman, v níž autor vypráví příběh mladé ženy, která se chce stát taxikářkou,
což je zaměstnání, které v její rodině vykonávají všichni muži. Naráží však na předsudky
patriarchální společnosti. Zároveň představíme performanci Afrika se do Vatikánu nedostane
(Afrique n´ira plus au Vatican). Jde o působivý rituál očištění a zakořenění.
Guyaume Boulianne se narodil v St. Boniface v Manitobě a vyrůstal v Meteghan Centre v
Novém Skotsku. Všestranný umělec, multiinstrumentalista, známý jako jeden ze zakládajících
členů skupiny Cy, také básník a vypravěč. V roce 2024 vydal svoji první sbírku básní
nazvanou Nâ. V roce 2023 reprezentoval Kanadu na Hrách Frankofonie v Kinshase, kde
zaujal svými originálními příběhy i stylem vyprávění. To ostatně představí nyní i v Praze a
Pardubicích.
Guyaume Boulianne
Dan Bosembo
Dan Bosembo je mladý, všestranný umělec z Demokratické republiky Kongo. Herec, zpěvák
a tanečník. Vystudoval Národní institut umění a zábavy. Od roku 2016, kdy zaujal svým
monologem Le résistant (Houževnatost), se vydal na dráhu vypravěče. Na 9. Hrách
frankofonie v rodné Kinshase vybojoval v roce 2023 pro svoji zemi bronz v sekci vyprávění.
Eva Danišová – romská prozaička, překladatelka, vypravěčka, členka Klubu romských spisovatelů Paramisara a terénní sociální pracovnice. V roce 2007 získala Cenu Mileny Hübschmannové za povídku Pal miro papus (O mém dědečkovi). Její povídka Vánoce 1944 zvítězila v soutěži serveru Romea.cz „Romské Vánoce“. Autorské pohádky Čardášová princezna a O dvou kočičkách jsou součástí antologie pohádek Otcův duch a jiné pohádky romských autorů (2012). Ve své tvorbě zdařile zaznamenává proměny způsobu života Romů v Československu 2. pol. 20. století. Na své dětství prožité u prarodičů, kteří ji vychovali, vzpomíná v cyklu povídek Moji milí (2014). Povídky Kozačky a Usmrkaná holčička jako panenka z tohoto cyklu se dočkaly překladu do němčiny. Česky psaná novela Mít někoho svého vyšla ve sborníku současné ženské romské prózy Slunce zapadá už ráno (2014).
Eva Danišová
Maria Sináková
Maria Sináková – je prozaička, publicistka, vypravěčka, kariérní poradkyně a kontaktní pracovnice kladenské pobočky Člověka v tísni. V minulosti pracovala jako asistentka senátorky Adély Šípové. Debutovala povídkou Díky, brácho, (el., 2021). Její texty se objevily mj. v Lidových novinách, kulturním čtrnáctideníku A2, obtýdeníku Tvar, týdeníku Respekt a ve sbírkách Všude samá krása (Kher, 2021), Samet blues (Kher, 2021) a almanachu romského literárního klubu Paramisara Fameľija nadevše (Slovo 21, 2024).
